Protože kočovný vůz je postaven v lesní školce v blízkosti hájovny, bylo nutné všechny úly naložit na přepravní vozík a převézt na místo spalování na blízké pole. Místo a čas spalování bylo oznámeno hasičům Záchranného sboru Pardubice, Obecnému úřadu Rabštejnská Lhota, majiteli pole ZOD Sovolusky. Bez jejich souhlasu by komisionální spalování nebylo možné. Po odsouhlasení komisí bylo veškeré zařízení a usmrcené včely podpáleny. Podle snímku je patrný průběh. Po ukončení byla provedena očista stanoviště včel, vozu, přepravného vozíku i místa spalování chlorovým roztokem.
Nejsmutnější moment celého aktu bylo usmrcování včel. Nikdo si nedovede představit, jak je těžké zabít plný úl zdravých včel. Plakali jsme se ženou při každém zapálení sirného knotu. Prosili jsme včely o odpuštění a slibovali lehké odpočinutí. Nepřeji nikomu zažít tuto situaci, která připraví včelaře o to nejcennější. Ale to je život a každý včelař se s tím musí vyrovnat po svém.
Smutné je nepochopení ostatních včelařů. Ti jsou okamžitě agresivní a hned nalepí na čelo včelaři černou známku s heslem "On nám sem zatáhl mor", přitom si neuvědomují, že ty moje holky byly zdravé, když, jsem je sem před třemi roky přivezl. Jako pečlivý chovatel jsem vloni pojal podezření o možnosti výskytu nebezpečné nákazy a proto jsem odeslal vzorky na vyšetření. Mé podezření se bohužel potvrdilo. někde v oblasti se nalézá ohnisko nákazy, které moje včely našly a nakazily se. To je fakt, který se nedá popřít. Čeká nás ještě mnoho nepříjemné práce s vyšetřením všech včel v nově vzniklém ochranném pásmu. Uvidíme, co nám ukáže.
chovatel včel Evžen Báchor